Literární výročí: Dnes uplyne 160 let od úmrtí spisovatele Jána Kollára

Český básník, jazykovědec a historik Ján Kollár se narodil 19. 7. 1793 v Mošovicích jižně od Martina na středním Slovensku. Vystudoval gymnázium, na vyšší filozofickou školu odešel stejně jako Šafařík do německé Jeny. Zde se seznámil se svou pozdější manželkou Frederikou Wilheminou Schmidtovou, dcerou německého pastora. Tato žena měla na Kollára obrovský vliv a on ji, pod přezdívkou Mína, ve svých dílech povyšoval na slovanský ideál krásy. Jako evangelický kněz působil později v Pešti. Nesouhlasil se snahou osamostatnit slovenštinu, čímž se dostal do konfliktu s mladší generací slovenských spisovatelů v čele s Ľudovítem Štúrem. Tento spor vyvrcholil roku 1848, kdy byl svými odpůrci zajat. Osvobozen byl císařským vojskem a za své služby byl roku 1849 povolán do Vídně, kde se stal profesorem slovanské archeologie na vídeňské universitě. Zemřel 24. 1. 1852.
Z díla: Deploratio praesentis status Hungariae, Slávy dcera – životní dílo, vzniklo ze sbírky Básně. V prvním vydání obsahovalo předzpěv (je veršován v časomíře) a 150 sonetů (ve druhém vydání přidal dva zpěvy – Léthé a Acherón – slovanské nebe a peklo). Sonety jsou rozděleny do tří zpěvů, nazvaných podle (kdysi slovanských) řek Labe, Dunaj a Sála. Inspirací díla byla Dantova Božská komedie. Básník, provázený Amorem – Milkem (který se stále ptá) a Mínou, putuje po zemích, kde žili Slované (a od druhého vydání i po slovanském nebi a pekle). Čtenáři se často ztotožňovali s jeho názory. Kompozice je neuspořádaná. Dílo je psáno starobylým jazykem a je poměrně složité. Obsahuje narážky na tehdejší dobu.
Písně světské lidu slovenského v Uhřích – dva díly. Sebral je s pomocí P. J. Šafaříka a dalších.


zpět na: Literární výročí