Helena Soukupová o své knize Anežský klášter v Praze

Komplex Anežského kláštera v Praze Na Františku je ojedinělým architektonickým dílem, vzniklým v průběhu mnoha staletí. V čem je jeho výjimečnost a jaké je jeho místo v dějinách naší kultury?

Anežský klášter je výjimečný v mnoha směrech. V centru Prahy se zachoval v prostorové celistvosti a slohové čistotě rané gotiky 13. století. Nebyl přestavěn v období renesance a baroku ani ve druhé polovině 19. století. To umožnilo, že jeho středověký program zůstal dodnes čitelný. Bylo možné zjistit, že jde o typ sdruženého kláštera klarisek a menších bratří, který vyplynul z učení sv. Františka a který poprvé v Praze realizovala Anežka. Klášter k nám dodnes promlouvá nejen výtvarnými hodnotami, ale také svým lidským obsahem. Nese stopy Anežčina života, jejího soukromí a myšlení i osudů několika generací královského rodu. V klášterním kostele sv. Františka byl v roce 1249 korunován Anežčin bratr král Václav I., který zde našel také místo posledního spočinutí (1253), zatímco královna Kunhuta Štaufská odpočívá v přilehlé kapli P. Marie (1248). Jejich pohřeb předznamenal závěrečnou stavební etapu kláštera, zaměřenou na spásu přemyslovského rodu. Spolu s Přemyslem Otakarem II. vystavěla Anežka pohřebiště Přemyslovců zasvěcené Kristu – Spasiteli.
Stalo se vyvrcholením klášterního programu a naší nejčistší stavbou klasické severofrancouzské gotiky. Nalezneme tu podobizny pěti korunovaných králů a královen i portrét samotné zakladatelky.
Jeho architektura a vybavení svědčí o výjimečném postavení českých králů i o velké úctě, které se za života těšila Anežka. V tom směru má Anežčin klášter zcela nezastupitelné místo v české historii.

Anežka Přemyslovna patří do panteonu ochránců naší země, je jednou z nejznámějších postav naší minulosti. V čem její osobnost dodnes nejvíce oslovuje a inspiruje?

Anežčin význam stejně jako význam jejího kláštera má několik rovin. Je ceněna její charitativní činnost, založila špitál, kterým zajistila první organizovanou péči o nemocné. Dále je hodnocena její angažovanost v řádu sv. Františka. Založila první zaalpský klášter klarisek a aktivně se podílela na formování ženské části františkánského
řádu. Je oceňován její hluboký duchovní život a důslednost. V neposlední řadě je hodnocena Anežčina reprezentace státu a přemyslovského rodu. Spolu s králem Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. napomohla včlenit Čechy mezi nejkulturnější země  Evropy.

Vaše kniha je současně vyprávěním o nelehkém boji za záchranu kláštera před zničením. Dovedeme dnes chránit hodnoty naší minulosti před novými hrozbami?

Není to jednoduché a jde to těžce. Na rozdíl od kulturních a duchovních hodnot jsou často upřednostňována ekonomická hlediska, což je krátkozraké. Řešením je myslím občanská aktivita založená na důkladné znalosti problematiky a jejím jasném pojmenování. To klade přirozeně nároky na odborné vzdělání a občanskou statečnost.
Bdělost a informovanost i stálé zveřejňování problémů považuji za cestu k nápravě.

Na co se mohou čtenáři těšit, co nového přináší toto druhé vydání oproti prvnímu v roce 1989?

Nejde o reprint, ale o doplněné a rozšířené vydání, které podchycuje novou literaturu, a rozšiřuje historii kláštera o období mezi lety 1989 –2011. Kniha pojednává o zakladatelce kláštera, františkánském
řádu a jednotlivých etapách sdruženého kláštera klarisek a menších bratří, který byl v závěru obohacen o stavbu přemyslovského mauzolea. První etapu kláštera doplňuji o některé funkčně zajímavé detaily zachované v konventu klarisek: o soukromý prostor abatyše vázaný s kapitulní síní a o vybavení kláštera otopným zařízením. Druhá stavební etapa kláštera je doplněna o dlažbu nalezenou v Anežčině oratoři a určení řady náhrobních kamenů. V kapitole o pohřebišti Přemyslovců se podrobněji zabývám relikviářem sv. Mikuláše, jehož antropologický i mineralogický průzkum potvrdil, že jde o relikvii z Anežčina kláštera, kterou v roce 1353 získal Karel IV. Větší pozornost věnuji také tzv. Oseckému lekcionáři, který přináší Anežčino dvojí vyobrazení. Bylo možné zjistit, že některé náměty rukopisu souvisí s blízkým klášterem cyriaků, kde je na počátku 14. století pevně doložena dosud neznámá iluminátorská dílna, která pracovala pro klášter Na Františku.
Rukopis Život sv. Františka naopak upřesňuji určením českých zázraků. Objevná je i kapitola o době Lucemburků, která dokládá dlouho hledanou iluminátorskou dílnu, z níž pochází řada rukopisů. Kapitola přináší také určení celé řady náhrobků. Nejvýznamnější jsou dvě desky – erbovní se sluncem a nápisová s datem 1396, které se podařilo určit v nečekaných evropských souvislostech.
Klášter považovaný za  jeden z nejchudších se stal duchovním centrem metropole, chrámem korunovačním
a pohřebištěm Přemyslovců, na jehož výtvarný i duchovní program navázaly generace Přemyslovců i Lucemburků.
Kniha vychází jako pocta k 800. výročí Anežčina narození.

(Otázky autorce knihy Anežský klášter v Praze Heleně Soukupové položil Filip Outrata, redaktor nakladatelství Vyšehrad)

Knihu vydá nakladatelství vyšehrad v nejbližších dnech a její zaváděcí cena bude do 31. 10. 999 Kč

zpět na: Osobnosti české literatury