Johan Theorin o své knize Mlhy Ölandu, která dnes vychází

Johan Theorin se narodil v roce 1963 ve švédském Gothenburgu a nyní se věnuje kromě aktivního psaní také žurnalistice. Většina z jeho knih je zasazena do prostředí baltického ostrova Oland, kam sám také často jezdí. Zde také žili po generace jeho předci, povoláním rybáři a námořníci.

Co vás na místě Ölandu nejvíce inspiruje?

Kdyby byl Oland osobou, tak by byl určitě schizofrenický. Pro Švédy je toto místo oblíbeným letoviskem s plážemi a sluncem, královská rodina zde má dokonce letní sídlo. V zimě se ostrov ale téměř vylidní a na severu, odkud pochází mí předci, jsou celé prázdné vesnice. Tento kontrast mne vždycky fascinoval a přitahoval mou fantazii k příběhům, které se mohou stát v zimním zasněženém Olandu.

Kolik z vašich příběhů je podloženo realitou a kolik z nich je spíše fikcí?

Ostrov Oland je skutečné místo, kde jsem trávil každé léto od svého narození. Mnoho z postav je inspirováno skutečnými osobami, které znám. Na druhou stranu rád potkávám například místní policejní inspektory, doktory a čtu místní tisk, abych věděl, co se na ostrově odehrává.

Chtěl jste být spisovatelem již od dospívání?

Ano, i když nejvíce mě na psaní přitahují příběhy, se kterými si můžu v mysli pohrávat. Vždycky jsem byl takový snílek. Maminka mi říkala, že jsem jí vyprávěl příběhy ještě než jsem se naučil psát.
Kdy jste se dostal od žurnalistiky k fikci?

Ve skutečnosti jsem psal fikci ještě před žurnalistikou, publikoval jsem povídky ve švédském tisku – u čtenářů si oblibu zajistily ale až romány.

Jak byste popsal svůj styl psaní čtenářům, kteří vás ještě neznají?

Je to kombinace tradičních švédských příběhů s kriminálními prvky. Nejsou to horory ani fantasy. Psát román je podle mne jako skládat mozaiku z kousků střípků ze skutečnosti.

Kteří jsou vaši oblíbení spisovatelé?

Mám jich velmi mnoho – mezi jinými Peter Straub či Karin Fossumová nebo Ruth Rendellová.

Na čem momentálně pracujete?

Dokončil jsem třetí ze čtyř knih z prostředí Ölandu, pomalu už ale přemýšlím nad dalšími romány.

Kde nejraději píšete?

Mám pracovnu ve starém domě v centru Gothenburgu, kde jsem každý den od deseti do šesti hodin. Někdy mi to vůbec neutíká a napíšu pouze jednu stránku, pokud jsem ale ve formě, blížím se k deseti stránkám za den.

Považujete některou ze svých postav za nejoblíbenější?

Kapitán Gerlof, inspirován mým dědečkem, který se po třicet let plavil se svojí lidí. Bohužel zemřel, když jsem byl velmi mladý, tak si ho alespoň v příbězích přivolávám v myšlenkách zpět.

Několik let se vám nedařilo sehnat nakladatelství pro vydání svých knih. Jaký to byl pocit?

Samozřejmě frustrující, na druhou stranu je psaní pro mne koníčkem a psal bych celý život dál, i kdybych nemohl romány publikovat.

Získal jste již mnohá ocenění, mezi jinými Best Nordic Crime Novel v roce 2008 či Best Swedish First Novel v roce 2007. Cítíte se být úspěšným autorem?

Mám z toho samozřejmě obrovskou radost. Ocenění je ale pouze bonus, třešnička na dortu, která následuje pro spisovatele jako poslední v celém procesu psaní.

Ze zahraničních pramenů připravily KNIHY



zpět na: Osobnosti světové literatury