Špulákovy figurky chtějí svobodně dýchat

A když tě chytím se jmenuje šestá kniha novináře a prozaika Jaroslava Špuláka.
Příběh dvou bezdomovců, kteří v polorozpadlém drážním domku za malým městem žijí své současné dny, na které si musejí „vydělat“ krádežemi v supermarketu, vybíráním popelnic i milodary dobrých lidí. Nebo daalších ztroskotanců, jako je lékař Krenek, který má k podobnému životnímu stylu nakročeno.
Jsou to ale ztroskotanci? Rozhodnutí přebývat na okraji města i společnosti, bez pravidelné očisty, kterou přebíjí vůně alkoholu, přijali z protestu na tlak rodinného okolí i způsob uspořádání dnešního světa. Je to touha po volnosti, limitované tolerancí okolí, touha po přátelském pohlazení, které se moc neslučuje s cestou za kariérou, za mocí, za penězi, vnímanou všude kolem. S domnělou převahou dávanou najevo bývalými spolužáky mladšího bezdomovce.
Špulák znovu přesvědčuje o bystrém a kritickém pohledu kolem sebe. A o schopnosti vystihnout osobitý charakter. Takový byl jeho oblíbený Přemysl Šarula, řidič autobusové linky Praha-Broumov, přeložený pro nespolehlivost a odpor vozit lidi na trať Broumov-Babiččino údolí, který provázel několik jeho knih. Nebo broumovský barman Ondřej Michal z jeho třetí prózy Barman (2006), toužící uprostřed mnoha nabízejících se zoufalých figur a figurek po „své“ Markétce.
Podobně jako sourozenci Martina a Vojtěch Tajnerovi z prózy Někdy mě to až děsí (2009), kterou si mohou přečíst návštěvníci jeho stránek www.spulak.cz. Jak dopadne pomsta na muži, který zabil jejich rodiče a určil tak jejich nedobrovolný osud? Dalo by se pokračovat postavami z povídek Na pohřbu se říká pravda (2007).
Takový je i Viktor Budina, kdysi učitel, který s Borisem Bahenským řečeným Podťatej sdílí každodenní trampoty i sny v kdysi drážním domku. Postupně odhalovaným tajemstvím jejich života, k nimž přispívají i volně vložené vzpomínky souputníků školních i partnerských let, kreslí Špulák jejich osobnosti. V jeho podání to nejsou „sračky“, jak je nazývá cynický stavební podnikatel Bunta. O citlivosti svědčí nejen vzájemná běžná pomoc, ale schopnost najít Podťatého dceru, která by se o něj v nouzi největší mohla postarat.
Zdena „Podťatá“, jinak Szabadošová je z rodu oněch „Markétek“, majících smůlu na „chlapy“, snící však a prosazující vlastní sen o „normálním“ partnerském životě. O sociální citlivosti i sympatiích autora svědčí nejen celý příběh, ale i skutečnost, že podnikatel Bunta v životě prohrává v souboji o lásku bližních se svým maličko slaboduchým bratrem Mikim – který Buntovým partnerkám dokáže nabídnout zřejmě to, co postrádají, trochu lidskosti.
Špulák znovu osvědčuje smysl pro humor, schopnost nejen vtipné poznámky, onoho koření slovního humoru, ale i skladby příběhu. Je zřejmé, že „doma“ je na malém prostoru, mezi několika postavami, jejichž aktuální osudy osvětluje záblesky včerejších životů. Svou touhou podávat literární svědectví o současném světě patří k nepřehlédnutelným osobnostem literatury trpící nadbytkem knih o „problémech“ autorů. On vidí dál, za plot vlastního života. Jako správný spiso,vate-l.

Jaroslav Špulák: A když tě chytím
Novela bohemika, 132 stran, 189 Kč

Broumovský rodák (1967) zachytil v roce 1986 ve výročním bulletinu historii fotbalového oddílu Slovan Broumov. V roce 1992 sepsal s Petrem Korálem encyklopedii českého rocku Ohlasy písní těžkých, v roce 2001 s Michalem Husákem encyklopedii Yeah! 1900 – 2000, Rocková scéna 90. let. V roce 2004 zaznamenal historii festivalu Rock for People a v roce 2006 popsal historii výročních hudebních cen v knize Ušatec, gramofonek, anděl.
Prozaicky debutoval souborem krátkých próz Vypíchej jí obě oči (1999), po níž následovaly příběhy knihy V pondělí v osm ráno (2004).

František Cinger

zpět na: Recenze