Slezská trilogie – staronové příběhy z Hlučínska

Pod názvem Slezská trilogie (vyd. Littera Silesia, cena 599,- Kč) vychází doposud samostatně vydávané knihy Evy Tvrdé, a to Dědictví (2005), Třešňovou alejí (2008) a Okna do pokoje (2010). Mohlo by se zdát, že knihy spojuje pouze prostředí Hlučínska, při pečlivějším čtení však čtenář nachází řadu dalších společných motivů, které z trilogie vytváří pozoruhodný celek.
Na knižním trhu se neustále objevují nové tituly a rozpoznat, která kniha bude stát za přečtení a neskončí založená v domácí knihovně bez povšimnutí, není snadné. Přesto v současné české literatuře nalezneme řadu knih, které by neměly zůstávat na okraji našeho zájmu. Tak jako prózy spisovatelky Evy Tvrdé. Její psaní je charakteristické úsporným vyjadřováním, příběhy mají jednoduchou dějovou linku a kompozici. To, jak se bude děj vyvíjet, mnohdy určují prosté a zdánlivě obyčejné chvíle a momenty. V knihách se odráží autorčino pečlivé studium dobové literatury a dokumentů k danému tématu. Výsledkem svědomité přípravy je autentické zachycení historických událostí a poutavé vyprávění, které si získává stále více čtenářů.
Jednotícím prvkem Slezské trilogie je ženský svět, ženské osudy poznamenané válkou, která se promítá i do životů těch, kteří ji neprožili. Hlavní hrdinky se často ocitají samy, přicházejí o své manžely a děti. Knihami prostupuje touha žen po zachování tradičních hodnot, zvyků a způsobů života, touha vést klidný rodinný život. Snaha vtisknout nadcházející generaci odžité zkušenosti a poznání je společná Agnes z knihy Dědictví a také Margaretě a Marii v próze Okna do pokoje. Eva Tvrdá se do svých hrdinek vciťuje, ale neztotožňuje se s nimi. Zachycuje obecný úděl ženství, který měl v době válek obzvlášť význam a díky kterému rodiny fungovaly. Ženy na své nelehké osudy nerezignovaly, neúnavně a mnohdy až urputně se snažily o to, aby vytvořily skutečný domov a zázemí.
Ve všech třech knihách svou roli hraje víra v Boha. Jak již bylo řečeno, tvoří podstatnou součást života prostých žen, které ho z velké části strávily na venkově a návštěva kostela pro ně byla nejen samozřejmostí, ale především povzbuzením a nadějí. Víra a její podoby je ústředním tématem prózy Okna do pokoje. Každá z hrdinek prochází jinou cestou k Bohu. Ať již emotivní prožívání Margarety z povídky Lili Marlene, úmyslné a záměrné vytěsnění víry v případě Bernardety nebo Mariino nedobrovolné přerušení pravidelných návštěv kostela. Každá z žen po svém prožívá svůj osobní boj a hledá způsob, jak si vybudovat vztah s Bohem.
Eva Tvrdá často využívá banálních situací a činností jako je jízda vlakem, kosení louky či pití kávy, při kterých mnohdy osamocené hrdinky rekapitulují svůj život. Tyto jednoduché aktivity, jež se odehrávají v přítomném čase příběhu, stojí v protikladu ke vzpomínkám, které jsou často bolestné a tvoří hlavní osu příběhu.
Kabát po manželovi, malá značka vytesaná na schodech domu, píseň Lili Marlene nebo džem z jeřabin. Tyto prosté věci se stávají jakýmsi záchytným bodem ve chvílích, kdy hrdinky zažívají vypjaté situace a momenty.
Na rozdíl od Dědictví jsou v Oknech do pokoje historické události upozaděny. V próze Třešnovou alejí je naopak část Ludmila spíše dokumentárního rázu. Knihy však pojí snaha zachytit život jednotlivce v tak zvaných velkých dějinách. Slezská trilogie Evy Tvrdé nabízí nový pohled na dějinné události Hlučínska. Nenabízí suchá fakta, přitom ale v životě obyčejných lidí odráží celé dějiny. Zároveň doplňuje mnohdy nezáživnou historii s pouhým výčtem dat o osudy těch, kteří byli součástí dějinných zvratů, aniž by o to stáli.
Neustálý přesun státních hranic a s ním související změna národnosti vytváří z lidí na Hlučínsku specifickou skupinu obyvatel. Definovat základní hodnoty těch, kteří nemají jistotu domova a bezpečí, proto není obtížné – práce, pevné rodinné vazby a víra. Eva Tvrdá se problematice tohoto malého regionu ve své tvorbě věnuje již delší dobu a zmíněné životní priority se v jejích knihách stávají podstatnou součástí příběhů, které se však mohly odehrát na jakémkoli jiném místě. Otázky víry, vztahů, návraty do minulosti nás provázejí po celý život, bez ohledu na to, kde se právě nacházíme.

IRENA ŠODKOVÁ


zpět na: Recenze