Kathleen McGowan o své Knize lásky

Vaší doménou je role žen v průběhu historie. Proč vás právě tyto příběhy tolik přitahují?

Mým cílem je „oživit“ v historii žen, které byly výjimečné, ale po letech se na ně zapomnělo. Osobně si myslím, že kdyby se jejich moudrost a dovednosti předávaly, historie by nemohla být tak krutá a krvavá. Jsem přesvědčená, že vyprávěním příběhů o ženách, které žily a zemřely pro změnu a rovnost, se může na světě mnohé změnit. Toto je samozřejmě velký cíl, ale doufám, že ovlivním i čtenáře a každý si z knihy snad vezme svou část příběhu.

Hlavní postava Matildy v Knize lásky je také založena na reálné postavě?

Její příběh leží uložený ve vatikánské knihovně, měla jsem k dispozivi italský překlad. Nejprve Matilda měla v románu jen vedlejší roli, ale postupem času, čím víc jsem ji poznávala, tím víc prostoru si žádala. Nakonec se Matilda stala hlavní hrdinkou.

V knize popisujete katedrálu z Chartres jako monumentální památku nesrovnatelné krásy, důkaz lidské síly a city – katedrála jako by byla samotnou postavou knihy.

Katedrála v Chartres je kniha sama o sobě, která má mnoho dimenzí, tajemství a příběhů. Nyní o ní dokončuji samostatnou, ať se nechá čtenář překvapit. Jednou bych ráda také něco napsala o tom, jak „číst“ katedrály – k tomu je ale zapotřebí klid a čas, což je můj plán na důchod, až děti budou dospělé a budu se moci přestěhovat do Francie třeba na několik let.

Často se vracíte k symbolu labyrintu.

V katedrále v Chartres je také labyrint. Má velkou symboliku, je to alegorická cesta za Bohem, ke kterému se každý může dostat. Líbilo by se mi zavést projekt labyrintů do škol, nemocnic a věznic, protože jsem přesvědčená, že mají blahodárné uklidňující účinky pro rekonvalescenci.

Proč jste se rozhodla psát fikci?

Čtenář se tak může snáze identifikovat s příběhem, může si ho personifikovat a osvojit. Kdyby byly psané důkazy o opaku, nebylo by to možné a příběh stále zůstával vzdáleným. Dopisy od čtenářů, které mi toto potvrzují, jsou pro mne jako poklad.

Jak vás samotnou ovlivnilo psaní Knihy lásky?

Velice mne tato kniha ovlivnila. Jsem hluboce věřící, ale má cesta k víře nebyla přímá a jednoduchá. Mnozí by mne asi nenazvali „tradiční“ křesťankou, ale myslím si, že jsem objevila kouzlo víry.

Jaké reakce byly na vaši předcházející knihu The Expected One?

Pro mne velmi silné - mnoho lidí mi napsalo, že po přečtení opět našli svou cestu k náboženství, které již před mnoha lety zavrhli například kvůli církvi.

Kniha se odehrává v Toskánsku, Vatikánu i Ardennském lese v Belgii. Navštívila jste všechna tato místa osobně?

Ano, a všechna na mě zapůsoobila. Snad nejvíce Toskánsko, kde bych si dovedla představit žít.

V jakém momentu začal příběh vznikat?

Matilda byla pohřbená ve Vatikánu, ale když jsem se koholikov zeptala proč, nikdo mi nedokázal odpovědět. Tady začal můj příběh.

Jaká je podle vás naše největší výzva?

Myslím si, že největší výzvou našeho století je tolerance. Tolerance k odlišným vírám, ostatním lidem a snaha pochopit jejich chování.

Jaká je zpráva, kterou byste chtěla čtenářům předat svou knihou?

Povědět jim o své cestě, která byla mnohdy trnitá, o svých chybách, aby se jich možná vyvarovali. Každý den je boj, ale každý den se naučíme také něco nového. Jsem přesvědčená, že má kniha je smysluplná i pro ateistické čtenáře. Je o lidské blízkosti, citech a porozumění. Doporučila bych čtenářům navštívit také mou webovou stránku www. KathleenMcGowan.com.

Ze zahraničních pramenů připravily KNIHY

zpět na titulní stranu