Victoria Hislopová o svém románu Návrat

VICTORIA HISLOPOVÁ (* 1959, Kent) strávila dětství v Tonbridge, městečku na jihu Anglie, v ryze ženské domácnosti. Poté co v Oxfordu vy studovala anglický jazyk a literaturu, začala se věnovat žurnalistice.
V roce 2001 debutovala s non-fiction Plav, nebo se utopíš (Sink Or Swim) a o čtyři roky později publikovala svůj první román Ostrov (The Island, česky 2008), který byl přeložen do více než dvaceti jazyků a ve Velké Británii a Řecku stanul na vrcholu bestsellerových žebříčků.
V současné době žije Victoria Hislopová se svým mužem a dvěma dětmi v Kentu.

Kniha Návrat je vaším druhým románem. Debut Ostrov byl zasazen do Řecka, Návrat se odehrává ve Španělsku. Co vás přitahuje ke Středomoří?

Především velmi příjemné klima a prostředí. Ačkoliv žiji ve Velké Británii, ráda bych se denně probouzela s výhledem na modrou oblohu a nosila téměř celý rok krátké rukávy.

Strávila jste poměrně dlouhou dobu v Granadě, když jste sbírala materiál na psaní Návratu. Jak se vám líbil a vyhovoval tamní život?

Granada je plná lidí, kteří se dívají, jak čas plyne.Lidé se zde potkávají, prolínají… Přizpůsobila jsem se takovému životu a denně začínala den topinkami s rajčaty a kafem, které je pro mne to nejlepší na světě. Večer jsem se dívala na tančící lidi, kteří byli plní energie a radosti… Granada je snové město.

Kniha pojednává o milencích, kteří jsou rozděleni konfliktem Frankova Španělska. Jak jste se vůbec dostala k námětu příběhu?

Myslím si, že většina Britů o této etapě španělské historie příliš neví. Sama jsem na tom nebyla o moc lépe, takže jsem začala načítat plno knih, příběhů, než se mi můj vlastní začal pospojovávat.

Stojí za hlavní protagonistkou Sonyou reálná postavu, z jejíhož životra jste čerpala?

Inspirovala mne kamarádka, která se zamilovala do tance. Tanec pro ni představoval únik z nešťastného manželství, s každým pohybem se uvolňovala. Poté se stala učitelkou tance, ale nepřestěhovala se do Španělska. V určitém slova smyslu jsem pro každou postavu v knize čerpala ze svého okolí.

Bylo složité osvojit si detaily o době, do které jste příběh zasadila?

O občanské válce ve Španělsku bylo napsáno poměrně dost, musela jsem opravdu hodně načíst, abych získala pohledy z několika perspektiv. Uvádí se, že je napsáno asi dvacet tisíc knih souvisejících s občanskou válkou ve Španělksu, takže nedostatkem materiálů jsem rozhodně netrpěla.
Co se týče flamenca, sama jsem navštěvovala kurzy, zároveň jsem byla na nespočetně představeních. Trvalo asi dva roky, než jsem se cítila připravená napsat román.

Jak jste se dostala k osudům španělských dětí, které byly během konflitku deportované do zahraničí?

O nich toho příliš napsáno není. Do Velké Británie se dostala pouze jedna loď s dětmi, protože jsme chtěli zachovávat neutralitu v rámci konfliktu. Přes organizaci Basque Children of 37 Association se mi ale podařilo spojit se s některými z těchto dětí, kterým je dnes už okolo osmdesáti let a oni se se mnou velmi ochotně podělili o svoje zážitky. Většině z nich bylo osm nebo devět let době, když dorazili do Anglie, a byl to pro ně obrovský šok. Jsou to neuvěřitelné životní peripetie.

Co se vám nejvíce líbilo na psaní románu Návrat?

Měla jsem záminku, abych se neustále vracela do Granady, kterou miluji. Měla jsem čas pozorovat tamější lidi a vnímat kulturu, která mne fasinuje. Nedá se na to spěchat – nelze si říct, že dnes strávíte hodinu pozorováním lidí na ulici – musíte se úplně ponořit do jejich způsobu života.

Jaký je další příběh, který se chystáte napsat?

Zatím jsem další knihu nezačala psát, prozatím si pouze pohrávám s prvotní myšlenkou – a můžu prozradit, že děj bude opět zasazen do Středomoří.

Ze zahraničních pramenů připravily KNIHY



zpět na titulní stranu