Časopis KNIHY
Anketa
Na stránce Deník KNIHY sleduji:
Především aktuality - Právě vychází (26%)

![]()

Především žánr, který mě zajímá (25%)

![]()

Všechny rubriky (27%)

![]()

Vybírám nahodile, co mě zrovna zaujme (21%)

![]()

Jako poctu výjimečnému spisovateli, překladateli a znalci literatury, připravil Festival spisovatelů Praha (www.pwf.cz) soubor dokumentů souvisejících s jeho účastí na 17. ročníku Festivalu spisovatelů Praha a především s jeho celoživotním úsilím věnovaném výzkumu hnutí Dada.
Na webu Festiavlu spisovatelů Praha je vůbec poprvé publikován jeho unikátní esej nazvaný Dada v Čechách a na Moravě. Podívat se můžete také na krátké video, natočené před třemi lety v Kunštátu a nepřehlédněte také odkazy týkající se Waltera Sernera, významného českého rodáka a spoluzakladatele hnutí Dada, jehož osobnost Kundera znovu objevil.
V požehnaném věku devadesáti let opustil svět výjimečný znalec slova, spisovatel, překladatel a básník, rodák z Brna a čestný občan města Kunštátu, Ludvík Kundera. Odešel člověk neskonale pilný a činorodý. Suma díla, již vytvořil, čítá více než dvacet básnických sbírek, osm knih prozaických, desítku statí o umění a bezmála tři desítky divadelních, televizních a rozhlasových her. K tomu připojme grafiky a malířská plátna a obsáhlou korespondenci s nepochybnou uměleckou hodnotou.
Festivalu spisovatelů Praha bylo ctí jej hostit před třemi lety, kdy Ludvík Kundera poskytoval cenné rady při odhalování východních kořenů hnutí Dada. V galerii Smečky zahájil výstavu DADA EAST?, vedl diskuzi o Dada v Československu a veřejnosti poprvé představil zapomenutou osobnost českého dadaisty Waltera Sernera. Byl posledním z žijících pamětníků Dada a jedním z posledních českých dědiců surrealismu. Z jeho úst jsme slyšeli o skupině Ra a sdružení Q, o přátelství s Vratislavem Effenbergerem a Zdeňkem Lorencem, korespondenci s Hansem Arpem, i dalšími. Ludvík Kundera zkrátka nezahálel, ba počínal si houževnatě. Plně zaujatý prací a pevný v názorech.
V mládí byl totálně nasazen v Německu, ale germánskou kulturu nezavrhl. Naopak, překládal z němčiny, kterou ovládal bravurně a sestavil výbor Německé portréty. V dobách, kdy mu komunistický aparát nedovoloval publikovat, psal s nemenším úsilím do šuplíku. Skromný spisovatel tak obsáhl ohromující paletu tvorby. Precizní vědec, literární teoretik, editor a redaktor, slovní ekvilibrista, jemný lyrik, autor s neobyčejnou představivostí a velkým srdcem, jehož práce ukazuje ze všeho nejvíce nesmírné okouzlení jazykem. Rozsáhlou kapitolou Kunderova díla tvoří překlady. Při výběru svých autorů se řídil intuicí. Nesoustředil se pouze na překlady z jazyků, které ovládal, ale jeho fascinace slovem a řečí jej vedla i k tomu, že se ve spolupráci s lingvisty pouštěl také do experimentálních převodů textů v jazycích, jimiž nevládl. K čemu niterně tíhl, prozrazují jeho vlastní slova: „dávám jednoznačně přednost básníkům bohaté imaginace, fantastům, experimentátorům a snílkům. Ať už jsou to melancholici či groteskní humoristé, pesimisté nebo optimisté, lidé barokní anebo prokletí romantici“.
S panem Ludvíkem Kunderou jsem se setkal v Kunštátu, kam jsme přijeli natáčet rozhovor o Dada, který se měl stát součástí expozice DADA EAST? Hostil nás dobrým vínem a přitom hodiny hovořil. Jeho mysl se podobala knihovně a byla obsáhlejší než ta, ze které během řeči namátkou lovil svazky krásných knih a ze zásuvek zase dopisy, koláže, grafiky a kresby svých dávných přátel. Nemá smyslu pateticky vzpomínat, neboť patos měl pan Kundera rád asi jako kýč, tedy málo. Čistý a ucelený odkaz leží v jeho inspirativním díle. Literaturu opustil muž, jenž jí zasvětil život.
Václav Kovář
Odešel Ludvík Kundera, skromný kouzelník se slovy
Jako poctu výjimečnému spisovateli, překladateli a znalci literatury, jsme připravili soubor dokumentů souvisejících s jeho účastí na 17. ročníku Festivalu spisovatelů Praha a především s jeho celoživotním úsilím věnovaném výzkumu hnutí Dada.
Na našem webu vůbec poprvé publikujeme jeho unikátní esej nazvaný Dada v Čechách a na Moravě. Podívat se můžete také na krátké video, natočené před třemi lety v Kunštátu a nepřehlédněte také odkazy týkající se Waltera Sernera, významného českého rodáka a spoluzakladatele hnutí Dada, jehož osobnost Kundera znovu objevil.
V požehnaném věku devadesáti let opustil svět výjimečný znalec slova, spisovatel, překladatel a básník, rodák z Brna a čestný občan města Kunštátu, Ludvík Kundera. Odešel člověk neskonale pilný a činorodý. Suma díla, již vytvořil, čítá více než dvacet básnických sbírek, osm knih prozaických, desítku statí o umění a bezmála tři desítky divadelních, televizních a rozhlasových her. K tomu připojme grafiky a malířská plátna a obsáhlou korespondenci s nepochybnou uměleckou hodnotou.
Festivalu spisovatelů Praha bylo ctí jej hostit před třemi lety, kdy Ludvík Kundera poskytoval cenné rady při odhalování východních kořenů hnutí Dada. V galerii Smečky zahájil výstavu DADA EAST?, vedl diskuzi o Dada v Československu a veřejnosti poprvé představil zapomenutou osobnost českého dadaisty Waltera Sernera. Byl posledním z žijících pamětníků Dada a jedním z posledních českých dědiců surrealismu. Z jeho úst jsme slyšeli o skupině Ra a sdružení Q, o přátelství s Vratislavem Effenbergerem a Zdeňkem Lorencem, korespondenci s Hansem Arpem, i dalšími. Ludvík Kundera zkrátka nezahálel, ba počínal si houževnatě. Plně zaujatý prací a pevný v názorech.
V mládí byl totálně nasazen v Německu, ale germánskou kulturu nezavrhl. Naopak, překládal z němčiny, kterou ovládal bravurně a sestavil výbor Německé portréty. V dobách, kdy mu komunistický aparát nedovoloval publikovat, psal s nemenším úsilím do šuplíku. Skromný spisovatel tak obsáhl ohromující paletu tvorby. Precizní vědec, literární teoretik, editor a redaktor, slovní ekvilibrista, jemný lyrik, autor s neobyčejnou představivostí a velkým srdcem, jehož práce ukazuje ze všeho nejvíce nesmírné okouzlení jazykem. Rozsáhlou kapitolou Kunderova díla tvoří překlady. Při výběru svých autorů se řídil intuicí. Nesoustředil se pouze na překlady z jazyků, které ovládal, ale jeho fascinace slovem a řečí jej vedla i k tomu, že se ve spolupráci s lingvisty pouštěl také do experimentálních převodů textů v jazycích, jimiž nevládl. K čemu niterně tíhl, prozrazují jeho vlastní slova: „dávám jednoznačně přednost básníkům bohaté imaginace, fantastům, experimentátorům a snílkům. Ať už jsou to melancholici či groteskní humoristé, pesimisté nebo optimisté, lidé barokní anebo prokletí romantici“.
S panem Ludvíkem Kunderou jsem se setkal v Kunštátu, kam jsme přijeli natáčet rozhovor o Dada, který se měl stát součástí expozice DADA EAST? Hostil nás dobrým vínem a přitom hodiny hovořil. Jeho mysl se podobala knihovně a byla obsáhlejší než ta, ze které během řeči namátkou lovil svazky krásných knih a ze zásuvek zase dopisy, koláže, grafiky a kresby svých dávných přátel. Nemá smyslu pateticky vzpomínat, neboť patos měl pan Kundera rád asi jako kýč, tedy málo. Čistý a ucelený odkaz leží v jeho inspirativním díle. Literaturu opustil muž, jenž jí zasvětil život.
Václav Kovář
18. srpna 2010
zpět na titulní stranu